|
|
Pepa Cepák – raději se nezouvá Byl členem skupiny Taxmani. S OPO spolupracuje od roku 1996. Hraje na kytaru, basovou kytaru a klávesy. Vymýšlí zejména aranžmá a Olega „týrá“ harmonickými postupy, které mu vždy logicky zdůvodní s odkazem na hudební historii. Oba ovšem mají podobné hudební myšlení. Projevuje se například v názoru na to, jestli má mít OPO vyhraněný hudební styl (na častou otázku, která se klade muzikantům „a co vlastně hrajete“, se v případě OPO těžko odpovídá). Pepa říká: „Každá písnička je v počátečním stádiu pouhým materiálem, který se dá zpracovat špatně nebo dobře, nezajímavě nebo zajímavě, jsme tvůrčí kapela a při vymýšlení aranžmá nemyslíme na hudební styl, ale na to, aby konečná podoba skladby měla správnou atmosféru a aby to nebylo blboučký.“ Pepa Cepák si dovede hodiny hrát s barvami zvuku několika vteřin jedné z mnoha stop právě vznikající studiové nahrávky, stejně tak na zkoušce před koncertem dolaďuje kytarové efekty tak dlouho, až ho netrpělivá Dáša Součková začne přesvědčovat, že takhle už to stačí. Před nedávnem se mu stala nehoda – při nočním návratu z koncertování s jinou skupinou mu do cesty vběhli dva koně a zrušili mu tak auto. Sám měl štěstí, protože se vedle něj nenašly boty. Ptáte se, co to znamená? Pepa má totiž teorii, že vedle mrtvoly se vždycky najdou vyzuté boty. Vyvázl bez zouvání a „jen“ s pořezaným obličejem.
|
