Sobota 20. prosince 2003 

 Wohnout: Honza skáče do rakve 

Na závěr koncertu v pražské Akropolis 19.12.2003 Honza Homola skočil z pódia mezi diváky. Nestačili zareagovat? "Stačili, ale tak, že se bleskově rozestoupili a já spadnul mezi ně hlavou rovnou na zem.  Asi pět vteřin jsem nic neslyšel a neviděl." Honzu pak křísili v šatně. 

Honza v šatně těsně po skoku "do rakve"

Honza utěšuje Jirku Zemana: "Neboj, nejsem mrtvej, jen praštěnej."

Dva slepené pražské koncerty Wohnoutu v pražské Akropolis (18.12. a 19.12. 2003) byly totálně  vyprodané a už dvě hodiny před koncerty venku postávala kopa lidí v naději, že někdo "upustí" lístek.
Wohnouti měli zbrusu nové pódium s prstencem praktikáblů, cosi jako výběh.

Všímejte si - Matěj je stále v čepici.

Bráchové na zadním výběhu vyvýšené pódiové konstrukce.

Honze v neobvyklé poloze - hraje v sedě jak u táboráku (jeho nejoblíbenější píseň je Bedna od whisky).

Typický tik Jirky - otáčí se na bubeníka Zdeňka a slaďuje s ním rytmus.

Bubeník Zdeněk Fenek Steiner byl za hradbou bicích mezi praktikábly nefotitelný. Jediné místo, odkud se vešel do záběru, byla rampa nad jevištěm

Na přídavek přišli Honza s Matějem netradičně - spadli z nebe (tedy se slanili ze zmíněné rampy) i s hrajícími kytarami.

Co měl Matěj pod čepici? Nic... čepici odložil při přeposlední písničce Plešatí pánové. Příští CD se prý bude jmenovat Skalp!

Ale vraťme se tam, kde jsme začali - k Honzově praštěné hlavě - tak Honza viděl zbytek kapely při závěrečné děkovačce.

Konec dobrý, všechno dobré - Jirka Zeman se svým druhým Já.

text a foto Oleg