Středa 14. ledna 2004 

 Snowboardisty bych sem nepouštěl 

Když jsem dostal echo, tedy jako hlášku, že na Monínec přijede možná prezident Václav Klaus, honem jsem si sbalil saky paky a vyrazil směr Sedlec Prčice. To bylo ve středu večer 7.1.2004, kdy byl v Praze sněžný bordel, jinak se ta břečka na ulicích nedá nazvat.Ale za Prahou byly silnice jak vymetené. Další důkaz toho, že nevím, co v P ještě pohledávám. No, ale jak jsem v Sedleci zabočil do polí, hned v první závěji jsem zvostal a vytáhl mě až můj adoptivní táta Jarda Krejčí (33). Díky tati. Dorazil jsem na vršek do sportovního areálu SKI MONÍNEC a tam byla vzrušená nálada. Tedy mezi personálem. Esenbáci (snowboardisté) a lyžaři spokojeně povrkovali na večerní osvětlené sjezdovce pod hotelem. Problém tu byl jeden - aby se SNB dostali na malou sjezdovku pod chalupou na večerní lyžování, přijeli (od Bechyně) přes velkou sjezdovku nad chalupou a tu celou rozryli. Tedy sjezdovku, ne chalupu. Nevědomost ovšem hříchu nečiní.  A tak můj adoptivní děd, Jarda Krejčí senior, vzal rolbu a jal se přes celou noc SNB rytí upravovat. Večer jsem v baru ukousl zopár piv a šel chutě do hajan, abych náhodou kocovinou nepřekryl klausí příježďování. Světe zboř se (div se) - podařilo se mi vstát v osm osmého. Zbagroval jsem snídani a za vyšpuleného šmírování personálu z okna na cestu jsem čekal, co se bude dít. Když volali předevčírem z Hradu, že přijedou, byli upozorněni na to, jak je cesta nahoru zrádná. To mohu potvrdit na vlastní auto, protože jsem v kopci X krát ztroskotal. Ovšem hlas v telefonu sdělil, že prezidentova oktávie má dobré gumy. Tak jo. V osm čtyřicet pět přijel předvoj v podobě ochranky. Tedy - oktávii neměli ani náhodou. Letmo se zdálky podívali, jestli nemám kulomet a pak se začali kochat krásou krajiny. Jo, a dali si grog. Prezident Václav Klaus přijel opancéřovanou audinou a za ním celá hradní smečka.

Nejvíc ze smečky upoutávala černovlasá dvacítka ve žluté kombinéze, s tou byl pan prezident jedna ruka. Já měl plné ruce práce, protože jsem nejen fotil, ale i filmoval. V hale hotelu se VIP lyžaři přezuli do lyžáků a schroustli vídeňský párek. S křenem. Takovým tím ze sklenice.

Všechno jim donesl Luboš Pospíšil, který kdysi utekl z Prahy (což mu závidím) a hákuje teď jako obslužný vrchní tuná.

Pak se pan prezident vydal ke sjezdovce. Velké, té, co byla rozryta SNB. Marně ho skimonínci lákali na malou, která byla dobře vysněžená sněhovým dělem i přírodním snížkem. "Proto jsem sem nepřijel," pravil pan prezident (to je volná parafráze) a vydal se na velkou.

Doprovázel ho můj adoptivní děd Jaroslav Krejčí senior. Cestou Válavu Klausovi vylíčil, jak upravoval sjezdovku po SNB. "Snowboardisty bych sem nepoštěl," řekl pan prezident, "snowboard je levicový sport."

Pak vyjel na vršek vlekem a počasí přálo. Sluníčko.

Velmi spořádaně vyjela za panem prezidentem i jeho suita. Václava Klause pouštěla vždy dopředu  a on jim pak na vršku vysvětloval, co a jak. Jezdil fakt elegantně, nicméně do carvingu to mělo daleko. Spíš to byly přívratné obloučky. No jo, ale kolik mu je? Kdo z nás bude takhle vyvádět v jeho věku?

 

K obědu si dal segedínský guláš a pivo. Platil za celou grupu, teda fakt je dobrej (pokud to šlo z jeho kapsy). Kasíroval ho můj adoptivní táta Jarda Krejčí junior.

No a nakonec se lyžovačka protáhla do tří odpoledne, i když původní záměr bylo zalyžovat si tak do jedenácti a pak honem domů na hrad. Václava Klause fotil jetšě kluk z Benešovského deníku, přijel ráno na otočku. A já za tak byl jediný, kdo strávil s objektivem a panem prezidentem šest hodin. Taky jsem si s ním párkrát povídal, třeba o mém dědovi Hejrovi, který pocházel ze Smrkova kousek odtud. "To znám," řekl Vácalv Klaus a na oplátku mi sdělil, že jeho babička Skrčená pocházelo kousek odtud z Libebenic.  

Na vrcholku pod vsí Ounuz vzpomínal, jak tudy chodil, ale dolů k Monínci nikdy nedošel. Má totiž nedaleko chalupu (Sudoměřice).
 

Byl fakt lidovej a fotil se s lidmi na požádání. Michal a Michaela kvůli tomu utekli ze školy v Sedleci.

A teď následují další snímky, kdy se pan prezident bratřil. Tady s personálem Ski areálu Monínec.
 

S Jardou Krejčím starším a jeho ženou Líbou.

S Jardou Krejčím mladším a jeho ženou Vendulou.

S Vendulou si to ještě zopáknul.

A taky s Marcelou, která na Monínci pracuje.Z potřesu rukou týden nespala.

Závěrečným hřebem programu byla Montána, to je ta černá koule (jinak čuba) dole.

 

Tak a je to. Tedy všechno. Text a foto Oleg.